Petra Válková je první neslyšící, která podstoupila u nás pobyt ve tmě.
Bylo to velmi zajímavé: pokud mi něco chtěla sdělit, psala mi na kousek papíru vzkazy, které mi nechávala v předsíňce, kam jsem jí i dávala jídlo. Pokud jsem něco chtěla sdělit já, skládala jsem jí vzkazy na černou tabulku s drážkami z bílých nasazovacích písmen. Ona si je ve tmě četla hmatem. Zcela na konci pobytu jsem vešla, Petru našla po hmatu a vtiskla jí do ruky budík ve vibračním modu, natažený na východ slunce.
Dnes ráno odjela a domluvily jsme se, že bude lepší než psát si na papír nekonečné množství otázek a odpovědí, že všechny dotazy a odpovědi sepíšeme na počítači tak, aby to bylo možné později i sdílet s ostatními lidmi.
Vznikl tento rozhovor, který se souhlasem Petry sdílím s Vámi…
1. Petro, prozraď nám prosím nejprve něco o svém postižení: jsi neslyšící od narození, nebo jsi ztratila sluch během života? A jak ses naučila psát a číst, rozumět slovům?
Jsem neslyšící od narození. Na základní škole ve 1.stupně jsem měla problém s učením – hlavně s češtinou, protože v dřívější době učitelé neukázali znakového jazyky, to zakazovali. Ale odezírání pro mně není možná. Po revoluci učitelé a vychovatelé už začali se učit znakového jazyky, když pracuje s neslyšící žáky. Už jsem snažila se učit. Nejvíce oceňuji učitelku ze střední školy, za to, že mně perfektní vysvětlila jak čtu knihu. Moje touha po komunikaci byla silná. Pomohlo mi to, když dlouholetě jsem chatovala se slyšícími nebo komentuji ke příspěvky na internetu, tím procvičovala jsem správně psát věty. Chci rozumět slovům, snažím se vyhledávat ve slovník cizích slov. Moje gramatika není dokonalá, to je důležitě, když čteme srdcem. Miluji češtinu, je nejkrásnější jazyk.
2. Opravdu nic neslyšíš, nebo existují nějaké zvuky, šumy či vibrace, které slyšíš?
Hlasitě křičí nebo silně bouchá, něco spadne, cítím vibrace, ale slabě slyším. Hudbu neslyším v normální hlasitosti, ale když dotýkám rukou a cítím vibrace. Ve vysoké hlasitosti slyším – např disco, v blízkosti zvuku jízdy auta apod, pro mně není příjemné, bolí mi hlavu.
3. V jednom článku o terapii tmou v absolutním tichu píší, že pokud by byl člověk zavřený v naprosté tmě a absolutním tichu, po půlhodině by se zbláznil. Někteří klienti mi říkali, že když si dali špunty do uší a opravdu nic neslyšeli, ztráceli orientaci v prostoru, dokonce nevěděli kde je nahoře, dole, začali se rozpouštět v prostoru. Necítila jsi něco podobného? Neměla jsi problém s orientací, když jsi neslyšela ani vlastní kroky pod sebou?
V poslední půlku pobytu jsem ztratila orientaci, kde je vlevo, kde je vpravo a kde dopředu. Chtěla jsem jít rovno do dveře, ale jsem narazila vedle. 😀 Zdá mi, že čím být ve tmě déle, tím prostor zakřiví. Nahoře a dole není problém. V poslední dny pobytu jsem lehla a za chvilku jsem jednou měla pocit, že hlava dole. Myslím, že kdybych podstoupila pobyt ve tmě 14 dní, bych úplně ztratila orientaci nahoře a dole.
4. Tys už na jednom pobytu ve tmě byla v minulosti. Mohla bys nějak popsat jaký byl v těchto pobytech rozdíl? Kolik dní jsi vydržela tehdy a kolik teď, a jak rozdílný byl průběh?
V minulého pobytu jsem prožila jinak, ve tmě mně projevilo tenké světlo okolí obě ruce a silné oslnivé světlo z nahoře skrze mé hlavu, vypadalo jako světla v konci tunelu. Objevila před mně celoplošná vize jako 3D kino. Vize byla většinou nehezká a chaotická. Uvědomila jsem, že v té době jsem měla chaotické myšlení. V té krizi jsem měla bolestivé nepříjemnosti až fyzické bolesti, smrštilo mého celého těla, měla jsem pocit, že zadusilo a píchlo do srdci. Rychlé a drastické. Párkrát jsem pokoušela čelit, ale to jsem nezvládla a ihned vylezla ze tmy o 2 dní dřív. Vydržela jsem jen 5 dní. Celkově jsem vnímala smrti.
V nyní pobytu v úplné tmě, z ní vynořili různé světelné kaluže ve různé velikosti, plastického věci a nějakého bytosti. Většinou jsem letěla v astrální projekci – nad nějaké nejkrásnější přírody Zemi, jiné planetě a dokonce cestovala jsem ve fascinujícího Vesmíru. V krizi mi trvalo 2 dní, měla jsem nepopsatelné nepříjemnosti bez bolesti a to jsem překonala. V poslední 2 dní pobytu světelné obláčky zhasne a svítí bílé, žluté a oranžové v pomalejším tempu v různé místě okolí mně, nemohla jsem pořádně spát, že jakobych byla průhledná, viděla jsem světla. Vnímala jsem červenooranžové obláčky v klidné tmě, při tom mi připomínal prenatální život – v děloze. Radost mám, že podařilo mi vydržet 7 dní. Mi to líbí, že nyní tma mi přinášela fascinující poznání, zajímavé užitečné informace a tolik úžasného zážitek. Mi to líbí Štěpánčin přístup k mně a oceňuji za to. 🙂
5. Pokud mají lidé ve tmě nějaký problém, deprese, strachy, nebo se jim vybaví bolestivá minulost, požádají mě o konzultaci a já jim pomůžu vypořádat se s tím, čemu čelí. Jak ty ses ve tmě vypořádávala s nepříjemnými pocity, když jsi nemohla konzultovat?
Před první nástupu do pobytu jsem myslela, že na celého pobytu ve tmě bude klid a ticho. Ale nebylo ono, co jsem očekávala. Nebyla jsem připravená. Po konci první pobytu o půl roku později jsem plánovala absolvovat další pobytu, ale jsem měla pocit, že ještě nebyla jsem připravená. Nakonec jsem tam nešla. Během 6 let jsem hluboce prostudovala sáma sebe, dozvěděla jsem užitečné informace ze některé knížky či z internetu, jsem hluboce pracovala na sobě a přinášela mi zkušenosti, jak chovám k sobě i k okolí, jak změním sáma sebe myšlení, cítění a vnímání. Už jsem uvědomila, jak to, pak jsem cítila být připravená, jsem rozhodla absolvovat pobytu bez konzultaci. V té době kdy jsem měla nepříjemný pocit, jsem vyhledávala pomoci mluvení sáma se sebou a pomoci soustředění na sebe, abych vnímala rady a odpovědi od tmy.
6. Všimla jsem si, že na krku nosíš kámen šungit. My ho též máme velmi rádi a v zahradním domku je jeden erární balvan šungitu k dispozici všem klientům, aby do něj mohli vybíjet veškerou negativitu. Pracovalas ve tmě i se šungitem nebo jinými minerály, a pomáhaly ti?
Ne, jsem nepracovala ve tmě se šungitem, protože tma mi opravdu překvapila, že v druhého den pobytu mně požádala, abych odložila ho od mně na police. Už jsem pochopila, že pracovala jsem na sobě bez pomoci šungitu, abych ve tmě naučila pozorovat sáma sebe a ovládat svoji myšlení, a svoji pocity úplně sáma. Kdyby šungit udělal za mně nebo pomáhal mně pořád, ale bych stejně nevěděla, jak to bez šungitu.
7. Potkala jsi ve tmě i své Ego? Jak ho vnímáš? Jak s ním zacházíš, komunikuješ?
Ve tmě ego v mně projevilo jakoby zviditelnilo. Každý z nás máme v sobě ega a srdce v celého života. Za světla mnoho lide to nepoznají svého ega a považuje za vlastní povahu. Proto za světla ego snadno to ovládá. Kdo chce poznat ego, tak podle mně by bylo nejlepší absolvovat pobytu ve tmě, aby lépe poznali a vnímali svoji ega. Stojí za to, to je ke účinné uvědomění. Dozvěděla jsem několika let od několika různého duchovního styly, že se stálo nejlepším člověkem, tak muselo odstranit ze sebe své ega. Podle mně TO NEJDE vyloučit ani odstranit, to je součástí Já.
V první den krizi jsem měla nepříjemnosti, musela jsem pohybovat, cvičit, 2x sprchovat za sebou, aby mi ulevilo. V druhé dny mi zvýšilo nepříjemnosti, chybělo mi vize ani tunelu světla jak jsem vnímala v minulého pobytu. Ego mi telepaticky říkalo, že bych měla vylézat ze tmy teď, tma přece mně zklamala, že nejsou vize ani tunelu světla, že jsem neslyšící a jsem slepá, ve tmě stejně nevídím nic a slyším nic, nemá to cenu, ať vylezu z tmy. Uvědomila jsem že ego to zná moje nejslabší Já a chtělo udělat, abych pochybovala. Vzpomněla jsem na některé lidé s postižené mají šťastného života např. muž bez nohou a rukou Nick Vujicic, překonal sám sebe a žije šťastně sam sebou. Vyříkala jsem nahlasem ve znakového jazyky že chci pokračovat a zůstat ve tmě. Věřím, že tma bude přijet nejúžasnějšího. Přidalo v mně víc nepříjemnosti. Prosila jsem svoji ego, aby nebálo se a aby vydrželo s mnou aspoň několika dní ve tmě. Ego opět otráveně opakovalo po mně. Vytáhla jsem deku a mlátila jí to :))) když jsem nechtěla mlátit svého ega. Plakala jsem. Vnímala jsem svého ega jako malé zlobivé provokující tvrdohlavé dětí.Požádala po tmě o rady, za chvíli jsem vzpomněla na meditaci Vipassana která jsem letmo všimla Štěpánčinu techniku a zase vzpomněla na to, že youtube o Vipassana – medituje dokola a soustředí na sebe. Udělala jsem meditovat Vipassanu, soustředila na dechu, za chvilku ego utichlo a zklidnilo. Uvědomuji, že meditace Vipassana má účinný příznivý vliv na sebe, na okolí a na ego.
8. A co sny? Měla jsi během pobytu ve tmě nějaké skutečně archetypální sny, které si doteď živě pamatuješ, nebo které tě vzbudily a nedaly ti už spát a musela jsi přemýšlet nad jejich poselstvím?
Měla jsem sny každý den, ale nebyl žádný silný. Jen mi upozornil, že v nějaké době přijde nějaká bytost. Sen je podle mně druhu dimenzi, z které nám chtějí sdílet nebo tam prožijeme, když fyzické tělo spí.
9. A teď ke stravě: říká se, že když se odebere lidem jeden ze smyslů – zrak, ty ostatní jsou mohutně posíleny. Lidem ve tmě vždy více chutná i voní. Jak to bylo u tebe, když máš odebrán navíc ještě sluch? Vnímala jsi chutě a vůně intenzivněji než na světle?
Ano, jsem vnímala tisíce chutě a vůně intenzivněji. Myslím, že stejně jako u slyšící.
10. Ráda hraju s klienty ve tmě hru Hádej hádej hádači, co bylo dnes k obědu? V dopise, který jsem ti průběžně psala, když jsi byla ponořená ve tmě, jsem ti každý den napsala, co ten den bylo k jídlu. Myslíš, že jsi jídla uhodla? Pamatuješ si na nějaké, které ti utkvělo v paměti?
Neuhodla jsem jídla 😀 , ve tmě moje logické myšlení nedokáže rozeznávat. Několika chuť splynulo v jednom, nevěděla jsem co je tohle a co je tohle. Moje paměti neudrželo, není kalendářní diář. Myslím, že některé lidé na pobytu ve tmě jedli, co za světla nemají rádi, to chutnalo. Ve tmě nevídíme strukturu a barvu jídla.
11. Většina lidí říká, že poslední dny ve tmě, pokud vydrželi celý týden, byly nejsilnější. Jak jsi prožila své poslední dny ve tmě ty?
Měla jsem nejsilnější zážitek několikrát během pobytu ve tmě, každý byl jiný. V poslední dny ve tmě jsem ocitla jakobych byla v prenatální života. Představila jsem, že moji děti byly v prenatální života, ihned jsem jim cítila a emocionálně plakala. Prenatální života a porod jsou nejsilnější zkušenosti přechodu. Výlez ze tmy je zrod světla, jsem šla na procházku venku a vnímala všude zvláštní krásné syté barevné.
12. Vždy tě vidím na FB na fotkách s malým plyšovým ET – mimozemšťanem, a říkáš, že to jsi ty. 🙂 Měla jsi ve tmě nějaké pocity, které by ti více objasnily, odkud pocházíš, nebo setkala jsi se tam s nějakými entitami z jiných planet? Ptám se, protože by to nebylo poprvé ani naposled, kdy lidé u nás ve tmě mají podobné zkušenosti.
Od svého 9 letech jsem ho cítila, kdy jsem poprvé koukala v kině na filmu E.T. mimozemšťana. Probudil mi k Vesmíru a otevřel mi do rozšířené perspektivy. Od té době kdysi jsem hledala odpovědi, odkud procházím, ale jsem pochybovala, přesto jsem ho silně cítila. Došlo mi, že my procházíme ze jednoho zdroj Božská Jiskra, každý jsme Božské částečky. My jsme stále inkarnovali v různé formě těla, na různé planetě, v různého části Vesmíru a v různé dimenzi. SAMI JSME VESMÍRŇANÉ, JEN JSME TO UŽ ZAPOMNĚLI.
Na pobytu ve tmě mi ujasnilo, že kdysi s mnou byla nejmilovanější neprojevená energie tj.jemnohmotná bytost, v té době jako malá holčička jsem neznala slovo Božská částečka. Po první sledování filmu E.T. jsem vytvořila neprojevené bytosti a vzala v podobě E.T. postavičku, která mi moc líbí. Při tom jsem neuvědomila vůbec, že jsem sáma vytvořila.
Na pobytu ve tmě po dvoudenní krizi jsem cítila energie E.T., v následující dny mi už projevil E.T. v kuchyně, jsem plakala radosti a objímala jsem ho v lásce. Při tom měla jsem pocit, že ve srdci a v podél páteři mně stupňovalo příjemné horko. Bylo jednou nejkrásnější zážitek. Oceňuji za to velmi 🙂
13. Poslední dva dny byla venku vichřice. Déšť bičoval střechu zahradního domku a vítr se ji snažil odnést. Dívala jsem se ven na to boží dopuštění a myslela na tebe, zda opravdu nic neslyšíš a klidně spíš, třeba ani necítíš nějaké vibrace vichru a deště? Nebo na tebe nedoléhá nějaká zvláštní energie živlů zvenčí? Vnímala jsi to nějak?
Nic jsem nevnímala. Klid. Myslím, že to bylo takto, když v druhého dny pobytu ve tmě jsem mentálně rozsekala kolektivní vědomí-myšlení mnoho lidé, které věří v negativní entity a některé jsou napojení na negativní entity, protože na pobytu předtím mi objevili ze tmy několika strašidelné bytosti na sopečnou lávu. Proto jsem rozsekala a pak jsem soustředila jen na sebe.
14. Poslední otázka: co si od nás ze tmy odnášíš ve svém nitru? Jaké uvědomění nebo prožitek byl nejsilnější a bude tě teď provázet životem dál, dokud opět nepocítíš touhu ponořit se do tmy? Jaké poselství ti Paní Tma sdělila?
Když jsem stoupala nahoře ke otci Vesmíru podle Štěpánčinu techniku, jsem pozorovala sama sebe, jak světlo proniklo uvnitř přes hlavu a ihned vnímala jsem všude silné světlo. Často mi připomíná nejsilnější zážitek, jak jsem to vnímala.
Takový zážitek má absolvovaný člověk na pobytu ve tmě, jaký způsob myšlení, cítění, přesvědčení a vnímání člověk právě měl v běžného života, při tom něco neuvědomoval. Tma mu ukázala, aby podíval do sebe a pracoval na sobě. Od té době může časem uvědomovat a změnit svůj život a svůj stylu.
VYTVOŘ SI TO ZE SRDCI, CO CHCEŠ VĚŘIT. Tohle mi sdělila Paní Tma. To znamená, že věnuje srdcem svoji energie na nějaké osobu nebo věci nebo na nějaké děje, v které chce věřit, časem to vytvoří v jakékoliv úrovni – dimenzi.